CHRÁMOVÉ SÓLO pro sólový klarinet od Pavla Zemka je původně hudba pro soubor, který se věnuje improvizaci při liturgii. Autor rozvrhl skladbu do dvou částí: „První je reflexí chrámového prostoru, druhá je taneční stylizace prostoru vnitřního“. Jiří Mráz se při interpretaci „schoval“ z pódia za boční sloup, což navodilo náladu podobnou liturgii a opět předvedl, jak dobře dokáže pracovat s místní akustikou. Skladba na mě působila jako sólová promluva nástroje – mluvícího, tančícího.
(A tempo revue – Jan Fila 8.1.2010)
